|
|
Lower Cretaceous belemnites (including J/K boundary interval) in the NW Tethys, biostratigraphy, palaeobiogeography and palaeoecology
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Michalík, Jozef (oponent) ; Fozy, István (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá belemnitovou faunou z oblasti Vnějších Západních Karpat, jejím systematickým určením a stratigrafickým a paleogeografickým zhodnocením. Spolu s izotopovými analýzami, zahrnujícími jak stabilní izotopy kyslíku a uhlíku, tak izotopy stroncia, vytváří komplexní obraz paleoekologických podmínek v období jursko-křídové hranice a spodní křídy. Belemniti nejsvrchnějšího tithonu a hraničního intervalu J/K nejsou obecně příliš dobře prostudovaní, jelikož se na studovaných profilech vyskytují zřídka, nebo sedimentární podmínky nejsou vhodné pro jejich zachování. Rostra belemnitů jsou tak v mediteránní provincii popsána pouze z několika lokalit. Na základě posledních výzkumů byl stratigrafický rozsah některých původně tithonských druhů rozšířen o nejspodnější křídu. Oproti tomu jsou spodnokřídoví belemniti (od pozdního berriasu) relativně rozšíření. V tethydní říši je možné studovat spodnokřídovou belemnitovou faunu v dobrém detailu a dle jejich četného zachování, také stanovit jednotlivá společenstva odpovídajcí stratigrafickým intervalům. Navíc lze modelovat jejich palebiogeografické rozšíření a případné migrace. Specifické podmínky a typ sedimentární asociace, ve které bylo rostrum uloženo, nabízí možnost zkoumání ekologických preferencí, které jednotlivé druhy...
|
|
|
Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu buku lesního (Fagus sylvatica) v oblasti vnějších západních Karpat
Mikulenčák, Josef
Buk lesní je významnou a nezastupitelnou hospodářskou dřevinou v lesních porostech České republiky. Tato diplomová práce zpracovaná v oblasti Vnějších Západních Karpat se zabývá hodnocením ekologických limitů a zdravotního stavu buku lesního na síti výzkumných ploch založených od 2. lesního vegetačního stupně (280 m n. m.) po 8. lesní vegetační stupeň na masivu Lysé hory (1323 m n. m.). Na každé výzkumné ploše byly zjišťovány základní dendrometrické údaje a zhodnoceno biotické a abiotické poškození. Z výsledků vyplývá, že buk lesní nachází optimální růstové podmínky ve 4. lesním vegetačním stupni. V ostatních je limitován spíše abiotickými vlivy než těmi biotickými. Ve 2. a 3. lesním vegetačním stupni jeho růstový projev omezuje častý výskyt sucha. Naopak ve vyšších lesních vegetačních stupních (6., 7., a 8.) má největší vliv na životní projevy buku lesního mráz, ledovka a kratší vegetační doba spojená s nižšími průměrnými teplotami. Vysoká vitalita, široká ekologická valence, omezené spektrum biotických škůdců, kteří ho poškozují a schopnost měnit své růstové projevy v jednotlivých lesních vegetačních stupních učinily z buku lesního jeden z hlavních edifikátorů vegetační stupňovitosti.
|
host ::
RSS.